Kotlíkový hit - novináři se nás ptali na názor

Moravskoslezský kraj se jako uhelný region dlouhodobě potýkal a stále potýká se znečištěným ovzduším. Příčinou však nejsou jen průmyslové podniky, svůj díl viny nesou i domácnosti. Motivovat je k výměně starých kotlů na tuhá paliva za moderní nízkoemisní zdroje tepla mají od roku 2012 tzv. kotlíkové dotace, do nichž putují peníze z fondů Evropské unie.

Například na kotel na biomasu je v současné situaci možné získat dotaci až 120 tisíc korun z evropských fondů, podpora však přichází i odjinud. "Současně kraj přispívá úspěšným žadatelům částkou 7500 korun. Řešíme i příspěvky obcí, které mají zájem přispívat svým občanům něco navíc," popsala současné nastavení náměstkyně hejtmana pro životní prostředí Jarmila Uvírová.

Ministerstvo životního prostředí považuje právě Moravskoslezský kraj v tomto ohledu za svou prioritu, v první a druhé dotační "vlně" mu zatím poskytlo 1,2 miliardy korun, tedy více než jakémukoliv jinému.

"Vyměnil se zde největší počet starých kotlů, za první a druhou vlnu jde o 11 411 nových zdrojů tepla pro domácnosti. A v aktuální, třetí vlně je podáno přes 10 tisíc žádostí na výměnu kotle z Moravskoslezského kraje," uvedla vedoucí tiskového oddělení ministerstva Petra Roubíčková. Podle Uvírové se do dneška v kraji podařilo vyměnit kolem 17 tisíc starých kotlů. V rámci posledních výzev je velký zájem o tepelná čerpadla a plynové kotle.

Zatím není jasné, zda bude evropská podpora výměn kotlů pokračovat i v příštím programovacím období v letech 2021−2027. "Jednáme o tom na všech stranách," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Díky dotacím se o problému mluví

Vyměnit starý kotel za novější variantu dává pro koncové uživatele smysl z řady důvodů. Podle ministerstva jsou lokální topeniště hlavním zdrojem znečištění benzo(a)pyrenem a také významným zdrojem poletavého prachu. "Jejich škodlivý efekt navíc zesilují rozptylové podmínky, zhoršující se v zimě, a fakt, že škodliviny se šíří v dýchací zóně člověka," podotkla Roubíčková.

Podle ředitele neziskové organizace Nádech Nikoly Cariće zároveň mohou domácnosti výměnou kotle ušetřit náklady na vytápění a získat zařízení s jednodušší obsluhou. Konkrétně kotlíkové dotace ale podle něho nejsou nejvhodnějším způsobem využití veřejných financí na podporu čistší energetiky. "Nikdo z úředníků se na tuto problematiku zatím nepodíval komplexně. Pozornost míří hlavně na občany a odvádí se od koksárny v Přívoze, rozšíření spalovny SUEZ a ocelářských podniků jako Třinecké železárny a Liberty Ostrava," postěžoval si Carić.

Kotlíkové dotace cílí na výměnu zastaralých kotlů 1. a 2. emisní třídy za čistší, úspornější a účinnější zdroje vytápění, jako jsou kotle na biomasu, tepelná čerpadla či plynové kondenzační kotle. Podle Uvírové se osvědčily dobře. "Dotační program je znám široké veřejnosti, je srozumitelný, administrativně méně náročný než jiné dotace z EU a má jednoznačný cíl," poznamenala. Dotace bývá proplacena zpětně, problémy některých domácností, jež nemají dost našetřeno, mohou podle ministerstva vyřešit tzv. kotlíkové půjčky.

Za pozitivní přínos dotací považuje odborník z Výzkumného energetického centra pod VŠB − Technickou univerzitou Ostrava Jiří Horák mimo jiné samotné rozšíření povědomí o tématu kvality a znečištění ovzduší. "Kotlíkové dotace představují výborné ,PR' problému: my, kteří doma topíme pevnými palivy ve starých kotlích, můžeme kvalitu ovzduší výrazně ovlivnit. V tom vidím obrovský přínos," řekl Horák.

Dopady na kvalitu ovzduší

Ačkoliv by bylo snadné dát mezi kotlíkové dotace a zlepšování kvality ovzduší v kraji rovnítko, získat konkrétní důkazy tohoto propojení je složité. Podle Jiřího Horáka kvalita ovzduší záleží nejen na tom, jak moc toho lidé vypustí svými komíny, ale také na rozptylových podmínkách, hustotě zástavby a na tom, jak studená je zima.

Ministerstvo životního prostředí přiznalo, že data k vyhodnocení dopadu kotlíkových dotací na ovzduší zatím nemá. "Celkové vyhodnocení za letošní zimu bude někdy v polovině roku 2020," vysvětlila Roubíčková. "Starý kotel vypustí ročně do ovzduší přibližně 50 až 300 kilogramů prachu. Nové jsou podstatně kvalitnější, a pokud jsou správně provozovány, vypustí za rok do ovzduší méně než 15 kilo prachu," řekla náměstkyně Uvírová s tím, že u tepelných čerpadel jsou lokální emise do ovzduší nulové.

Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-66740010-moravskoslezsky-kraj-kotlikovy-hit?fbclid=IwAR3BwmlL03HWA03SFx39Bmi12hRUdz-0AWwKhZyFXg1Uc-OlqONcoYBXgYA

Prosperující Česko

Tento článek je součástí speciální přílohy Prosperující Česko, která vyšla v Hospodářských novinách 25. března. Celou přílohu si můžete přečíst po kliknutí na obálku níže.

Stáhnout PDF