Zdroje znečišťování ovzduší se člení do tří základních kategorií:
Emise jsou látky, které se vypouštějí ze zdroje, kterým může být například (komín průmyslové továrny) do atmosféry. Jejich množství se udává v µg/hod., µg/měsíc, µg/rok. Je udán emisní limit, který nám vyjadřuje nejvyšší přípustné množství znečišťujících látek vypouštěných ze zdroje do atmosféry.
Imise jsou látky, které přicházejí k příjemci (populace organismů). Udávají se v µg/m3.
Existuje imisní limit, který nám udává nejvyšší přípustnou koncentraci znečišťujících látek v ovzduší.
Smog je označení pro mimořádné znečištění ovzduší při nepříznivých meteorologických podmínkách. Při smogové situaci se v ovzduší hromadí škodlivé látky a dochází k překročení přípustných hodnot koncentrace těchto látek, což může mít negativní vliv na zdraví obyvatel.
je vyhlašována v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě, reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila:
a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. Při překročení informativní prahové hodnoty dochází k vyhlášení smogové situace.
Regulační prachová hodnota (dříve tzv. zvláštní imisní limit pro vyhlášení signálu regulace) je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila
a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. Po překročení regulační prahové hodnoty dochází k regulaci vybraných zdrojů znečišťování.